Články

Popularitu veganské stravy doprovází řada tvrzení, že je to nezdravé a nebezpečné. Říká se, že rostlinná strava z nějakého důvodu nemůže našemu tělu stačit a že jedině v mase najdeme “jakousi složku”, která je nezbytná pro život. Například Miley Cyrus řekla Joe Roganovi v jeho podcastu, že přestala být vegankou, protože „její mozek přestal správně fungovat”. Příběhy v „The Observer” a BBC pro změnu popisují, že vegani postupně chřadnou, řídnou jim vlasy, blednou, slábnou a pokud je může něco zachránit, tak je to pořádný steak. Jediné, co těmto příběhům vždy chybí, jsou jídelníčky těchto veganů. 

Jaká je teda odpověď na otázku, zda je veganství zdravé? Tak jako lidé na konvenční stravě i vegani mohou být nemocní a dopouštět se výživových chyb. Je potřeba používat selský rozum a nejíst od rána do večera bílou mouku a zapíjet to colou. Rostlinná strava sama o sobě nebezpečná není, ale pokud ji člověk zanedbává, může se nebezpečnou velmi rychle stát. 

Na druhou stranu to není zas tak velká věda. Zkrátka se snažte stravovat co nejvíce pestře, střídejte zdroje jednotlivých složek potravy, omezte množství zpracovaných potravin a párkrát do týdne si trochu zasportujte.  Podrobněji se na to podíváme právě v dnešním článku.

„Je velmi snadné být nemocný vegan, stejně tak je ale možné získávat z dobře sestavené rostlinné stravy všechny potřebné živiny,” říká Azmina Govindji RD MBDA, nutriční specialistka z „British Dietetic Association” (Britská dietetická asociace(BDA)), která získala řadu ocenění. Jako největší britská organizace odborníků na výživu, BDA zastává názor, že dobře sestavená rostlinná strava může podpořit zdraví lidí všech věkových skupin. Podobný názor mái britská veřejně financovaná „National Health Service (Národní zdravotnická služba). Nicméně háček je ve spojení „dobře sestavená”.

„Výměna kuřete za jackfruit vám nedodá potřebné spektrum živin, jako jsou bílkoviny, vitamín B12 a železo, které můžeme najít v mase,” pokračuje Govindji. „Jídelníček založený na velkém množství rostlinných potravin, jako jsou fazole, ořechy, semínka, ovoce, zelenina, celozrnné potraviny a minimálně zpracované potraviny, ale může spolu se suplementací vitamínu B12 poskytnout veškeré potřebné živiny.” Zdůrazňuje také, že rostlinná strava může být dokonce spojena se zlepšením zdraví. „Což může znamenat například snížení rizika cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění a určitých typů rakoviny.”

Na tento detail, že existují různé druhy rostlinné stravy, se v debatách často zapomíná. Je také trochu krátkozraké tvrdit, že jen rostlinně se stravující lidé jsou nemocní kvůli tomu, co jedí. Přehled dostupných důkazů od oxfordské univerzity z minulého roku ukázal, že zpracované a červené maso má souvislost s větším rizikem srdečních onemocnění, které podle WHO patří do skupiny onemocnění, jež jsou „hlavní celosvětovou příčinou smrti.” A nemělo by být to jídlo, které škodí lidskému zdraví pod největší lupou? 

Přehánění nepomáhá nikomu

Ať už zaměření médií je či není fér, na faktu, že je rozhodně možné být jako vegan podvyživený, to nic nemění. Když Sneha Mahimane v roce 2014 přešla na rostlinnou stravu, chtěla nejen změnit styl stravování, ale také následovat etickou filozofii čili vyhýbat se veškerým živočišným produktům tak, jak to definuje například „The Vegan Society” (Veganská společnost).

Přesto ale nejtěžší bylo vyznat se v obrovském množství informací o výživě a hledání vhodných potravin. Následně si však Sneha našla práci v organizaci, která poukazovala na zdravotní benefity dobře sestavené rostlinné stravy a právě zde se začaly dít věci, které jí ukázaly, že je veganství zdravé. 

Říká: „Díky této práci jsem začala chodit spát v jeden čas, vstávat v jeden čas, jíst pravidelně a zdravě i vyhýbat se nezdravému a balenému jídlu.” Když však přišla pandemie, její zdraví se opět začalo zhoršovat, nicméně zdůrazňuje, že to nebylo jen díky stravě. „Lockdown mi znemožnil přístup ke kvalitním potravinám a musela jsem se tedy spoléhat na levné jídlo, které sotva mělo nějakou výživovou hodnotu.”

Příběhy, jako je tento, ukazují na určité překážky, které mohou být spojené s rostlinnou stravou, nicméně stále to není to, co hledají média. „Jaké příběhy se nejčastěji vyprávějí? No přeci takové, které lidé buďto úplně milují, nebo úplně nesnáší. A úplně nejlepší jsou takové příběhy, které někteří lidé úplně zbožňují a někteří naopak úplně nesnáší”, říká Garrett Broad, docent v oboru komunikačních a mediálních studií na Fordhamské univerzitě, jehož práce se zabývá potravinářským sektorem.

Sám Broad zachytil, že se příběhy typu „veganská strava je nezdravá” objevují a že nenechávají žádný prostor pro diskuzi. Dodává, že to možná pro média nepředstavuje problém, jelikož pro ně je hlavní, že článek někdo sdílel a už je příliš nezajímá, zda to byl zásaditý jedlík masa či vegan.

„Myslím, že je naprosto v pořádku vyprávět příběhy lidí s různým přístupem k rostlinné  stravě, ať už se jedná o odhodlané vegany nebo flexitariány”, pokračuje Broad. „Ale myslím, že hyperbolická tendence velké části těchto „veganská strava je nezdravá” článků je kontraproduktivní a obecně tím snižují kvalitu informací. Publikování ojedinělých případů, kdy vegani podcenili, jako obecný fakt pro všechny, kteří se tak stravují, je zavádějící. A jde to proti tomu, co by mělo být základním cílem každého novináře: správně informovat veřejnost.  

Ale nejsou to jen antiveganské příběhy, které vybírají ojedinělé situace a prezentují je jako fakt. Existují také zkreslené pro-veganské příběhy. Mnoho veganů přehání zdravotní benefity rostlinné stravy a někdy dokonce naznačují, že veganství působí jako lék na řadu nemocí a neduhů. 

Sneha trpí syndromem polycystických vaječníků (PCOS) a endometriózou. A proto považuje za frustrující, že vegani propagují tento příběh o vyléčení. „Chtěla bych zdůraznit, že rostlinná strava není univerzálním řešením PCOS ani dalších podobných  nemocí s tím spojených, a že je nejlepší konzultovat tyto problémy s lékařem/odborníkem”, říká a dodává, že je důležité najít takového odborníka, který rozumí hodnotě rostlinného stravování. 

Opravdová hrozba pro lidské zdraví

Ideologie stranou, člověk může žít zdravý a dlouhý život, ať už živočišné produkty konzumuje či ne. Lidská strava je mnohem složitější a nelze na ni pohlížet černobíle. Ale lidské zdraví ovlivňuje více faktorů než jen samotná strava a rozhodně to nejsou rostliny, které ohrožují lidské životy tím, že šíří nebezpečné infekční onemocnění.

Nedávné propuknutí ptačí chřipky na kuřecích farmách ve Spojeném království vedlo k přenosu této nemoci i na člověka a rozšíření průmyslového zemědělství obecně vede k odlesňování půdy, které je přímo spojené se vznikem zoonotických chorob jako je Covid-19. 

Dále například většinu antibiotik jedí zvířata chovaná na velkofarmách, čímž dochází k antibiotické rezistenci člověka. Aby se tomu všemu zabránilo, je celosvětový posun k rostlinné stravě nezbytný. 

Nicméně i pro veganské aktivisty je důležité, aby naslouchali příběhům jako ten Snehy, aby si uvědomili, že mohou existovat překážky k veganství. Někdo může být naprosto v souladu s etickým názorem osvobození zvířat, ale nemá přístup k těm pravým potravinám či informacím, aby mohl vést zdravý veganský život. Dále také hraje roli tlak společnosti na konzumaci masa či to, že lidé neví, jak vlastně uvařit chutné rostlinné jídlo. 

Zároveň je nutné, abychom si my jako společnost, uvědomili, že musíme snížit konzumaci masa. Broad věří, že příběhy typu „rostlinná strava není zdravá” lidi od tohoto kroku odrazuje. Doufá proto, že přijde více konstruktivních příběhů, které by ukázaly, že někteří lidé s přechodem na rostlinnou stravu trochu bojují a že je to v pořádku, ale že jsou k mání i nápomocné návody a rady. Také chce, aby se úroveň takovýchto debat někam posunula a nemyslí si, že takové příběhy tomu pomáhají. „Opravdu potřebujeme slyšet další takový příběh? Jak se bude lišit od těch předchozích 300, ze kterých jsem se nic nedozvěděli?” 

Přeloženo z: Sentient Media
Přeložila: Květa Gonzorová
Korektura: Šárka Haratyková

Jak se na veganství dívá MUDr. Dymáčková?